Kraniosakrální osteopatie

Kraniosakrální osteopatie je velmi jemná, celostní terapie, která navrací systém člověka zpět do rovnováhy. Její název vychází z názvu kostí (cranium – lebka, sacrum – křížová kost), které ohraničují kraniosakrální systém. S tímto systémem terapeut pracuje. Citlivým hmatem zjišťuje pohyblivost kraniosakrálního systému a jeho částí (viz níže), pokud zjistí omezení, které brání zdravým funkcím organismu, velmi jemným dotekem toto omezení usměrňuje. Tlak, který terapeut při práci používá, nepřesahuje váhu 5 gramů/cm². Terapie je velmi bezpečná, neboť terapeut pro docílení rovnováhy používá autoregulačních mechanismů organismu.

Kraniosakrální osteopatie patří mezi alternativní terapie a nenahrazuje odbornou lékařskou pomoc.

Kraniosakrální systém zahrnuje:

• meningy (obaly mozku) – dura mater (tvrdá plena), arachnoidea (pavučnice), pia mater (měkká plena),
• kostěné struktury, ke kterým se membrány upínají (lebka, páteřní kanál, křížová kost),
• pojivová tkáň nekostěná – chrupavky, vazivo, fascie,
• mozkomíšní mok,
• struktury uvnitř meningů, které řídí přítok a odtok mozkomíšního moku.

Kraniosakrální systém ovlivňuje a je zároveň ovlivňován lymfatickým systémem, nervovým systémem, viscerálním systémem (systémem vnitřních orgánů), cévním systémem, dýchacím systémem, svalově-kosterním systémem a metabolismem.

V kraniosakrálním systému mozkomíšní mok slouží jako hydraulický komponent a také jako mazivo mezi membránami. Výzkumem se prokázalo, že se lebeční kosti musejí nepřetržitě pohybovat (velmi nepatrně), aby se mohly přizpůsobit stálým změnám tlaku mozkomíšního moku, který je přítomen uvnitř polouzavřeného systému ohraničeného membránami. Pokud lebeční kosti ztratí svoji schopnost pohybovat se v rytmu kraniosakrálního systému (těžkým porodem, traumatem, dlouhodobým stresem, aj.), funkce tohoto systému je ohrožena a může dojít k výskytu různých příznaků a komplikacím.

Komu může kraniosakrální osteopatie prospět?

Kraniosakrální osteopatie podporuje přirozené mechanismy celého organismu, oživuje jej, podporuje obranyschopnost, stabilizuje psychické funkce a celkově harmonizuje. Je to velmi bezpečná metoda vhodná prakticky pro kohokoliv. Vhodná pro miminka, děti, těhotné, seniory, lidi s handicapem.

Indikace:

• poruchy smyslových orgánů (poruchy zraku, sluchu a rovnováhy),
• bolesti a problémy akutního i chronického charakteru (bolesti hlavy, bolesti zad, zubů, skolióza),
• kombinované vady (smyslové, mentální, pohybové),
• neurologická a neurodegenerativní onemocnění (Parkinsonova nemoc, Alzheimerova nemoc, epilepsie, migréna),
• hydrocefalus – porucha tvorby a odtoku mozkomíšního moku,
• degenerativní onemocnění (páteře, kloubů),
• zánětlivá a autoimunitní onemocnění (záněty průdušek, středouší, zánět mozkových blan, záněty nervů, rýma akutní i chronická, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, sklerodermie, lupus),
• onemocnění oběhového systému, vysoký krevní tlak,
• endokrinní poruchy (nemoci hypofýzy, štítné žlázy, nadledvin, slinivky, pohlavních žláz, srdce),
• stres, vyhoření, stavy vyčerpanosti,
• úzkosti a deprese, poruchy spánku,
• poruchy učení, soustředění, ADHD,
• rozpouštění emočních bloků a traumat,
• podpora po operacích, úrazech, nehodách,
• podpora v těhotenství, po porodu pro matku i dítě, hlavně po jakkoliv náročném porodu, podpora po potratu,
• podpora dítěte po porodu, pokud je nadměrně plačtivé, má problémy se sáním, špatně spí, neprospívá-velmi vhodné ošetření matky i dítěte,
• předčasně narozené děti,
• pokud se člověk necítí být dobře usazený ve svém těle,
• pokud si člověk potřebuje odpočinout, restartovat,
• pro osobní rozvoj,
• a mnoho dalšího.

Kdy kraniosakrální osteopatie vhodná není?

Terapie vhodná není u akutního krvácení do mozku a akutní zlomeniny lebečních kostí. U těchto stavů je však velice nepravděpodobné, že by klient na terapii došel, zajisté by byl v nemocnici na JIP nebo ARO. Po stabilizaci stavu, asi po dvou měsících, již tyto stavy kontraindikacemi nejsou.

Jak terapie probíhá?

Na začátku je krátký rozhovor, ve kterém zjistím, co klienta přivádí, co jej trápí. Klient se pak přesune do pohodlné pozice na lehátko. Nejčastěji leží oblečený na zádech nebo na boku a je v komfortní pozici. Já se snažím pro klienta vytvořit bezpečný a klidný prostor, hlavně svým vnitřním nastavením, protože v tomto nastavení mohu být pro klienta pevným majákem a oporou. Terapie je doteková, kdy používám velmi jemný a vyjednaný kontakt (takový, se kterým klient souhlasí). Pokud klient cítí nepohodlí doteku či polohy, je velmi důležité to říci, aby se podmínky upravily k jeho plné spokojenosti. V diskomfortu se může systém člověka jen těžko uvolnit a pracovat. Vhodné je mít pohodlné oblečení.

Po ošetření, které u mě trvá 60 – 75 minut (dle domluvy kratší či delší dobu), je vhodné se 15-30 minut projít, nejlépe venku v přírodě (usadit se v těle). Po ošetření asi 72 hodin se integrují (sjednocují do celku) proběhlé změny v organismu, je vhodné být k sobě shovívavý a laskavý (nemusíte se cítit úplně nejlíp). Dále je velmi vhodné, aby v tomto období (72 hodin po ošetření) klient nepodstupoval náročná vyšetření, operaci či nedělal závažná rozhodnutí (nutno dobře plánovat terapie).
Pro viditelnější a rychlejší změny je vhodné podstoupit 6-8 ošetření v kratším časovém intervalu.

Historie kraniosakrální osteopatie

Kraniosakrální osteopatie je v naších krajinách nová, ve světě je známá od počátku minulého století. Vyvinula se z osteopatie postupným zkoumáním a objevováním těchto moudrých mužů:

Význačné osobnosti současnosti – zakladatelé Biodynamických přístupů